Na našem webu používáme cookies.
Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.
Cesta je moje životní cesta i povolání. Provedla jsem procesy Cesta už nespočet lidí a prošli jsme spolu tisíci procesy. Za tu dobu jsem se setkala snad se všemi myslitelnými obtížemi – problémy ve vztazích, traumatickými vzpomínkami, fyzickými obtížemi. Moc ráda pracuji se ženami a pomáhám jim v uzdravení nejrůznějších ženských traumat, především z období porodu. Vyhledávají mne také lidi, kteří potřebují odtruchlit něčí smrt.
Ze všeho nejraději však pracuji s lidmi, kteří v Cestě vidí způsob, jak poznat sám sebe. Jak pomalu, ale jistě odlupovat vrstvu svého ega za vrstvou a poznat sebe sama ve své podstatě. To není lehká cesta, ani krátká, ale stojí za to.
Postupem času jsem začala klasické procesy Cesta doplňovat o práci s tělem. Tato práce, díky Dorothe Trassl, německé psycholožce a prezentérce Cesty, pomalu začíná pronikat do klasického procesu Cesta a umožňuje i lidem s traumatickou zkušeností, velkým odpojením od emocí a nesnadným přístupem k sobě samotným otevřít se a v bezpečí vše odžít a odpustit.
Kromě toho ještě využívám velké moudrosti Enneagramu, tisícileté typologii ega, velmi účinným navigátorem na cestě za sebepoznáním.
Cesta je vždycky velké dobrodružství, setkání v Přítomnosti, v níž probíhá proces samotný a my jej pomalu skládáme dohromady jako puzzle léčivého a hluboce pochopeného obrazu pro nový začátek.
Všechno to začalo knihou Brandon Bays Cesta, asi jako u většiny z vás. Vykukovala na mě mnoho měsíců z časopisu Regenerace, než jsem se ji jednou odhodlala přečíst. Kniha předčila mé očekávání, a tak jsem se záhy vydala na první seminář Intenzivní Cesta, kde jsem si na vlastní kůži vyzkoušela, jak Cesta funguje, a jasně pocítila, že Cesta bude i mou cestou, i když jsem z ní zatím znala jen zlomek. Naprosto mě totiž uchvátilo, že celý proces se odehrával v mém nitru zcela spontánně, moje vnitřní moudrost mě sama dovedla k potlačené vzpomínce a zcela jasně jsem taky věděla, co se musí říct a stát, abych mohla odpustit a posunout se dál. Prošla jsem terapeutickým výcvikem a za ty roky se stala metodou první volby, kdykoli se v mém životě vynořilo něco, čemu jsem vědomě nerozuměla, nebo jsem se ocitla v okamžiku transformace a potřebovala jsem hlubší vhled. Cesta se stala každodenní součástí mého života – nejen v terapiích, kterými provádím ty druhé, ale k celkovému přístupu k životu. Myslím si, že není více osvobozující zkušenosti, než když si člověk uvědomí, že vše, co potřebuje, má uloženo jako poklad ve svém nitru, které jen čeká, až se přestaneme obracet o pomoc ven a vzpomeneme si na to.
Brandon považuji za velkou učitelku života, které bylo dáno najít pro lidstvo srozumitelný způsob jak žít svůj život podle starých Mistrů – v absolutním přijetí toho, co se děje tady a teď, a postupném odkrývání toho, co nejsem Já, co není mou podstatou, co je pomíjivé, a co trvá. Cesta je cestou do vlastního nitra – pro každého tak rychle a do takové hloubky, na jakou je připraven. Pro někoho je způsobem jak uzdravit svoje nemocné tělo z nejrůznějších onemocnění, pro jiného způsob jak nalézt emoční příčiny konfliktů, které jej sužují. Cesta je ale ještě hlubší a pro ty, kdo hledají vnitřní klid, svobodu, prozření, moudrost (dá-li se nějak vůbec pojmenovat ten hluboký stav bytí a štěstí a celistvosti, který nám je občas dán zažít a po kterém každý touží), je Cesta jednou z cest jak jej přímo zakusit a setrvat v něm. Cesta je totiž velmi přímá – pro ty, kdo o to prosí, bez oklik vede přímo k největším strachům, bolestem, blokům, které zvědomuje a léčí, a velmi jemně ale důrazně ukazuje, že vnější svět jen odráží a zrcadlí naše vnitřní konflikty, přesvědčení a představy o sobě samých.
Velice brzy jsem proto poznala, že pro mne Cesta nebude pouze terapeutickou metodou, s níž budu pomáhat sobě i druhým léčit fyzické a emocionální těžkosti. Už od dob dospívání mě provázeli životem velcí mistři, ať už jimi byli manželé Tomášovi, Gangaji, Eckhart Tolle nebo moje děti. :-) I Brandon Bays považuji za jednu ze svých největších učitelek, obě nás spojuje láska a úcta k Ramana Maharišimu. Cesta je pro mne velice jasný a zřetelný ukazatel jak žít každodenní život – není to žádné dogma, filozofie ani koncept. Je to prosté a jednoduché – otevřít se, přijmout každý okamžik takový, jaký je, nesoudit, nesnažit se porozumět, analyzovat, vysvětlit, utéct, bojovat, bránit se. A nechat mocnou řeku života, která je nám stále k dispozici, protože je naší podstatou, aby nás nesla tam, kde je nás potřeba, kde máme zrovna být a prožít to, co má být prožito. Tohle je svědectví Mistrů všech dob a výhoda Cesty je v tom, že tahle slova velice snadno a lehce převádí do skutečné životní praxe.