Román Devět

Knihu čtu už podruhé. Poprvé jsem ji zhltla, teď si to vychutnám. Píšeš krásnou češtinou a ten příběh se dotkne určitě každého srdce. A jak jsi to úžasně dokázala propojit s enneagramem!

„Je to obrovský dar, co jsi stvořila! Strhující příběh, který chytne a nepustí. Příběh nádherně léčivý, plný naděje, ve kterém je tolik lásky a pokory a který je přesně stvořen pro tuto těžkou dobu.  Pamatuji si, jak jsi mi o psaní knihy povídala na jedné terapii, na které jsem u tebe byla, a teď je to tady, kniha je napsaná a vznikla přesně do období, ve kterém je nejvíce potřeba. Mohu Ti jenom poděkovat, že jsem mohla číst Tvoji krásnou knihu plnou moudrosti a hloubky inspirovanou skutečnými příběhy, která dokáže otevřít nejrůznější vnitřní traumata a bolesti (když to tedy člověk dovolí). Cítím obrovskou vděčnost. Děkuji!“

Moc děkuji za knížku :-). Je naprosto úžasná a včera v noci jsem ji dočetla. Brečela jsem u ní, chvilkami štěstím a pak taky smutkem. Vůbec mě nenapadlo, že by měla něco společného s enneagramem, prostě příběh jedné rodiny a strachů v ní a taky přijetí a lásky a nevyslovených slov a přání :-) Je božská a ze srdce za ni děkuji.

Věděla jsem, že kniha bude dobrá. Ale ona je skvělá, hluboká a silná. A ještě spoustu dalšího ale asi to neumím úplně vyjádřit slovy. Díky, že jsi se s námi podělila.

Děkuji za krásnou knihu. Nemohla jsem se od ní odtrhnout a jak jsem mela chviličku, už jsem četla. Ke konci jsem si trošku pobrečela, ale taková jsem já. Velká citlivka.

Právě jsem knihu dočetla!!! Ani jsem nešla do práce. Nešlo to… Jsem nadšená, i když úplně jinak, než jsem čekala. Ke mně ta kniha mluví! Moc děkuji a posílám hluboký obdiv za dokonale seskládané příběhy a hluboké znalosti

Milá Káťo, včera jsem sáhla po tvojí knize. Přečetla jsem ji jedním dechem. Chvílemi jsem plakala, dost si uvědomila a zase jsem se posunula o kousek blíž k sobě. Moc děkuju a knihu můžu jen doporučit, když si to dovolíte, umí být léčivá.

I když ještě nemám přečteno, nedá mi to a musím napsat pár slov. Je to tak nádherná kniha, je v něm neskutečně tolik lásky a hlavně síla slov a myšlenek. Vždy si přečtu jednu kapitolu, slzy se mi kutálí a já musím počkat a vstřebávat... No, dává mi hodně "zabrat" a já se i přesto neskutečně těším na další a další Tvá slova a dary. VELKÉ DÍKY

Čtu to. Pláču u toho. Teď bych měla napsat, že se i směju, ale to moc ne... Spíš vidím, lépe prohlédám a rozklíčovávám programy, které se nám tvoří někde hluboko uvnitř během života, "výchovy", odezírání programů od starších. Na čem záleží na úplném konci...

Kéž by tato kniha našla cestu do vašich knihoven i vašeho (pod)vědomí.

Včera jsem dočetla Tvoji knihu. Čte se opravdu jedním dechem a je to jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Zařadila jsem si ji vedle Sedmi zákonů Miroslava Bárty mezi top knihy. Často jsem s Tvojí knihou uronila slzu, i se zasmála a cítím se povznesena na duchu. Taky obdivuji ty nápady ve vystižení jednotlivých typů osobnosti. Jak Te to mohlo napadnout? Takže klobouk dolů a těším se na další knihu.

Knížka je úžasná! Strávila jsem nad ní teď několik večerů, vždycky jsem se začetla tak, že se mi nechtělo knížku odkládat. Je to jeden z nejkrásnějších románů, který jsem kdy četla. A když jsem se dočetla až k enneagramu, tak si znovu listuji a vzpomínám, koho mi kdo v knize připomínal. Postavy jsou hodně živé, leccos se mi také otevírá a vybavuje

Před pár týdny mi moje drahá přítelkyně dala do ruky Vaši knihu Devět se slovy, že je zvědavá, co na to budu říkat.

A že je to výjimečná kniha, ne úplně lehká, ale stojí za to.

Tak jsem se začetla - to já ráda - ve chvílích klidu, když děti spaly, nebo když si zrovna zaujatě hrály. Přečetla jsem ji za 3 dny. A přečetla bych ji i rychleji, ale to se zkrátka nedalo. Byl to takový mix emocí, které ve mě Vámi napsaná sova vyvolávala! Pocitů - i těch vysloveně fyzických - které jsem občas při čtení cítila a zároveň prostá radost a chuť číst dál tak dobře napsanou knížku. Trochu se to ve mě pralo - číst dál a vědět víc, nebo prožívat a také svým způsobem užívat si vyvolané pocity. Někdy mi bylo vážně zle od žaludku, jindy jsem cítila tíseň, beznaděj, zmar. Pak zas radost, klid, naději. Nakonec příjemný pocit vyrovnanosti. Je to jak to je. Všechno je v pořádku.

To víte, že jsem se tam taky našla. Až jsem se musela usmát - jé, to jsem celá já - krásně mi to nastavilo zrcadlo.

Díky, že jste to napsala. Je dobré to číst a uvědomovat si pravdu (skutečnost, bytí, jsoucnost ...) i když ji znáte a snažíte se ji prostě žít. Je dobré si připomenout jak to je. Je dobré hledat si svojí cestu, pracovat na sobě a se sebou.

Ahoj Káťo, tak přečteno. Vážně, jsi paní spisovatelka a snad přidáš další díla, protože kniha byla moc pěkná, čtivá a úplně žasnu, co jsi vytvořila. Opravdu se mi líbí její poslání.

Děkuji moc za knihu! Četla jsem ji jedním dechem. Krásná, hluboká a moudrá kniha. Jsi rozená spisovatelka, smekám!

Četla jsem také jedním dechem, byla jsem překvapená, jak nadherně a hluboce je knížka napsaná. Poslední stránky jsem četla do 1.30 v noci; jak jsem byla zvědavá, jak to skončí. Děkuji za nádhernou knížku. Jsi skvělá.

Dnes jsem knihu dočetla. Musím říct, že je to síla (v pozitivním slova smyslu). Mnohokrát  jsem měla slzy v očích tak, že jsem ani nemohla číst dál (teď když to píšu zase)...jakoby ta kniha ve mě otevírala nějaký starý rány, najednou přicházely lítosti a smutky. Ale musím říct, že mi kniha dala zároveň pocit velké úlevy, pochopení a uvědomění. Je zkrátka skvělá, výborně, velice čtivě napsaná...máš Kačí pro psaní velký dar a cit.

Zkrátka chci ti říct - DĚKUJU.❤ ...za knihu i za tebe.

Knihu jsem přečetla jedním dechem… je nádherná, děkuji! 

Ještě se chci podělit o dojmy z Vaší knížky. Mám to stejně jako jedna paní psala na facebooku - nejdřív jsem ji zhltla jedním dechem, protože jsem potřebovala dočíst  příběh opravdu poutavě napsaný. Teď už si to chci dávkovat a užít si pocity, které to ve mě vyvolává. A že jich je. Číst tuhle knihu je jako číst ve svém vlastním životě. Úžasné, obohacující, uvědomující, očistné, odpouštěcí. Děkuji za Vás!

Setkání s Vámi prostřednictvím Vaší knihy Devět pro mě bylo neskutečným zážitkem. Nejenom že jsem knihu přečetla jedním dechem, ale cítím jakési vnitřní nutkání se s Vámi spojit alespoň e-mailem. Kniha mě vysloveně chytla za srdce. Víte, na své cestě jsem došla k závěru, že meditace, visionboardy, zaručené návody (metody) na štěstí, stanovování a plnění cílů, vize,  pití zeleného čaje, zdravá strava,  jsou jakýmsi bojem v životě. Pro mě je nyní důležité úplně jednoduše žít, umět prostě normálně žít. 

Kniha Devět je pro mne velkou inspirací a myslím, že se k ní budu ještě vracet. 

Musím říct, ze nic úžasnějšího jsem ještě nečetla a mam chuť znovu sednout a číst od začátku. Úplně jsem hltala jeden příběh za druhým. Děkuji za úžasnou knihu, která mě chytla za srdce!  

Kniha je skvělá. Dokonce jemně a přirozeně vtipná. Jak osvěžující spojit vtip se smrtí. Ta lehkost při té tíze. Děkuju za to, že se mi objevila na stole. A díky ní mám pootevřená další okýnka, u nichž nemám tušení, co je za nimi...

Chtěla jsem Ti moc poděkovat, že jsi napsala takovou úžasnou knihu. Měla jsem ji s sebou a mám pocit, že ve mně zase něco odemčela.
Slovy ti to asi nepopíšu, je to tak křehké a vzácné..... připadám si jak na novém světě,, takové smíření se sebou, odevzdání se a přitom ten pocit zodpovědnosti za sebe.

Nádherná kniha Katka. Máš skutočný talent a blahoželám k trpezlivosti pri písaní knihy aj k tomu, ako si sa otvorila. Smiala som a aj plakala aj bála a mnohé vo mne zostalo. Toto robia iba kvalitne knihy s potenciálom zasiahnuť hlbšie ako je hlava.

Kačenko, moc ti děkuji za krásný prožitek. Dočetla jsem tvou knihu Devět až dnes. Jeden výtisk dnes odpoledne daruji hospici. Je opravdu skvělá, Jsem zvědavá, co o ní řeknou kolegyně. Ale asi to vím. Ještě jednou děkuji a cítím hlubokou vděčnost za takové přátele, jako jsi ty.

Po přečtení první stránky mě tak zasáhla, že jsem ji musela odložit.. ale dnes, mám celý den pro sebe a najednou v té otevřenosti nastal ten správný čas a já ji celou přečetla... Moje srdce plesá a otevírá se! Je tak úžasné byt v Bytí... a zasáhl mě příběh, který jsem vůbec nečekala. Tak mam pocit, ze se brána zase otvírá a ze můžu byt jistá i v nejistotě. To je pro mě teď úplně úžasné zjištění a pochopení ❤️❤️❤️

Knížka je úžasná. Přečetla jsem ji jedním dechem.

Děkuji za krásné a laskavé zpracování Smrti.  Velmi se dotklo mého srdce. Již dlouho je zřejmé, ze toto téma je společenským tabu - není to krásné, mladé a in. Společnost jde hodně po povrchu. Jít do hloubky tohoto tématu vyvolává v lidech strach a úzkosti…. Bolí to. Téma rodových programů a typologie dává knize ještě větší  hloubku a rozměr.  

Ta kniha je poklad, doslova.

Ta knížka je silná. Potřebovala jsem se zastavit, abych ji mohla přečíst a prožít ji. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. A jedna z mála, kdy jsem četla od začátku, konec nechala nakonec a nevynechala ani větu. A už vím, ke kterým kapitolám se chci vrátit.

Knihu jsem přečetla, v každé z postav jsem si našla něco, co máme společné, hlavně nyní s maminkou Janou (jsem maminka tří kluků). Určitě jsem ji nečetla naposled, moc se mi líbila.

Knihu jsem začala číst hned pár dní poté, co jsem si ji donesla domů. Bylo to období počínajícího léta a času dovolených. Při čtení prvních pár stránek jsem začala brečet. Dojalo mě, jak jsi popisovala vztah mezi Lenkou a babičkou. Jaký dar slova vůbec máš. A lekla jsem se a řekla si, že tohle teď v době, kdy se chystám na dovolenou číst rozhodně nebudu. Knížku jsem zaklapla a položila na polici nad postelí. Každý den jsem na ni koukala až jednou ... bylo to v dušičkovém období , nevím, zda dokonce přímo na dušičky, jsem ji vzala do ruky a začala číst. Těžce se mi zavírala a těšila jsem se na další kapitoly. A čekala, kdy zase u ní začnu brečet. Nic extra silného nepřicházelo až do místa, kde popisuješ, jak Lenka umírá. Tak jak je okamžik smrti v knize popsán, je nádhera. To může popsat jen člověk, který je s ní smířený a hlavně ji několikrát zažil. Pár slz mi u čtení ukáplo, ale především jsem cítila smíření se s tímto tématem.  Že vlastně toto téma nemusí být tak děsivé, jak si všichni myslí. Ale to hlavní přišlo tento víkend. V týdnu jsme se se spolužáky z gymplu dozvěděli, že zemřel jeden z nás. A já? Já jsem najednou ucítila obrovskou sílu na pohřeb jet. Nebála jsem se. Vůbec mi to nepřišlo děsivý. Ano, je to kruté, že odešel tak brzy. Ano, věděla jsem, že to bude těžká chvíle. Ještě nedávno pro mě byla smrt, pohřeb stejně děsivé, jak pro moje spolužáky. Ale najednou jsem si uvědomila, že po přečtení knihy mám sílu být v přítomnosti smrti. Večer před pohřbem jsem si knížku (kterou mám na polici u postele pořád) opět otevřela. Na straně, kde se Lenka naposledy nadechuje a vydechuje. Kapitolu jsem dočetla a zjistila jsem, že se uvnitř sebe usmívám. Věděla jsem, že i můj spolužák odešel obklopen svými blízkými a aniž bych je znala, získali si moji velikou úctu a respekt. 

A tak ti Kačí ještě jednou moc děkuji, že jsi knihu napsala. Moc bych si přála, aby sílu, kterou jsi předala mě, získali všichni její čtenáři.

Milá Beo, včera pozdě v noci jsem dočetla Tvou knihu... a jsem nadšená. Je velmi léčivá (několikrát mě dojala k slzám),  vzhledem k tématu pro mě překvapivě laskavá, moudrá a důležitá. A Ty jsi talentovaná a šikovná spisovatelka!

Wow, děkuji. Nádherná hluboká kniha. Vtáhnul mě příběh, takže nejdřív si člověk nevšimne těch velkých témat v pozadí, ale postupně se kniha projde každou vaší buňkou, otvírá témata, kterých se bojíme, a zároveň je tak nějak s námi a tvoří bezpečný prostor dané téma prozkoumat a vyčistit. Zní to jako magie, že? Někteří z nás to prostě umí :).

Když jsem četla první stránky románu Devět, vnímala jsem v sobě silné ambivalentní emoce k hrdince, která mě dráždila svou sebelítostí, ale zároveň jsem pro ni měla pochopení. Navíc mě velmi rychle zaplavila zvědavost a další stránky mě již pohltily natolik, že nešlo přestat číst. Výborné psychologické vykreslení jednotlivých postav bylo tak ryzí, že jsem prostě měla pocit, že ty lidi znám a jsou mi blízcí. Zvlášť cenné pro mě bylo objevování různorodého charakteru lidí a s tím i bohatého přístupu k témuž - tedy ke smrti.  

Když jsem knihu načítala, dotýkalo se mě to velmi. I jsem si poplakala. Ale hezky. Každá ta postava má něco, čemu velmi rozumím a co je i moje zrcadlo. Věřím, že se kniha dotkne mnoha lidí.  

Kačí, 

já se od té tvé knihy nemůžu odtrhnout... To je něco neskutečného.. Ten příběh prošel skrze Tebe, aby oslovil srdce druhých a jistým způsobem ho odemknul... Geniální.... Musím ji silně doporučit, to jste ještě nečetli.. je fantastická, hluboká, dojemná... opravdový zážitek, nemůžu se od ní odlepit.. Je to tak napínavé.. 

Tvoje kniha je nádherná. Máš obrovský spisovatelský dar. Žasla jsem, jak dokáže každý příběh proniknout do srdce, se vší láskou a něhou, bolestí a pravdou. Bylo to pro mě tak intenzivní a silné... nelze to popsat slovy. Lze to jedině prožít :) Někde v hloubi duše mě to proměnilo. Knihu jsem na konci zavřela s přáním si ji co nejdříve zase přečíst, abych se mohla znovu, a třeba i pomaleji, ponořit do její moudrosti. Děkuji Ti z celého srdce za takový poklad :)

Milá Kateřino, právě jsem skoro jedním dechem přečetla knihu "Devět". Je nádherná a jsem opravdu ráda, že jsem si ji koupila. V mnoha scénách jsem viděla sebe a svou rodinu. Také mě řídil despota otec. Do dnes, když sedám k psacímu stolu, si vzpomínám na sektory, které jsem jako holka musela dodržovat. A stačila jen tužka o kousek vedle, nebo sešit a bylo zle. Ale zpět ke knize. Jsou to citlivě a přitom živě zpracované osudy lidí. Krásně se četla. Četla jsem ji necelé tři dny. A věřím, že se k ní budu vracet. Našla místo mezi knihami mého srdce hned vedle knihy "Cesta". Děkuji a přeji hodně krásných zážitků ve tvém smysluplném povolání.  

Knížka je fakt..... neuvěřitelná, nevím jak lépe ji specifikovat. Moje máma ji četla ještě přede mnou a něco se v ní pořádně hnulo. Je nějak jiná. Já u ní řvu jak želva. To je příběh, který se dotkne snad každé ženy, každého věku. Moc za ni děkuji, že se ke mně dostala. Koupím ji také jako dárek dál. Pozdravuji Katku, moc si jí za tuhle knihu vážím.

Román Devět je neskutečně nádherné dílo. Nemohla jsem přestat číst. Od začátku do konce kniha plyne, úplně vás dostane. Nádherné použití jazyka, humor, hloubka, úžasné vykreslení postav podle typologie Enneagramu. Opravdu moc povedené a ráda bych nějaké pokračování. :-) Moc doporučuji všem, kdo hledají moudrost bytí, smíření, něhu, hloubku a krásný zážitek.

https://josefsorm.com/

Milá Kačko,

dnes jsem dočetla tvoji knihu. Jedním dechem, řekla bych teď na konci, ale když budu upřímná vlastně to byla na začátku trochu výzva. 

Na úvod mi přišel první příběh hodně depresivní a vlastně jsem se nemohla začíst. Knížku jsem několikrát odložila, ale nikdy ne moc daleko. Pak jsem si sama sobě musela říct, co mi  vadí. Moc dobře si uvědomuji, že když mi něco vadí, je to právě to, co mi moje ego blokuje. Problém byl v tom, že jsem od toho očekávala více systému, třeba že u těch jmen budou i ty enneagramová čísla a já to pojmu více studijně. Navíc mě znervózňovalo, že to třeba neodhadnu dobře. Chtěla jsem mít jistotu.  Když jsem si tohle sama sobě odpověděla, začala jsem se sama sobě smát. To jsem celá já, systematická a přehledná 6!! Vzala jsem knížku začala ji číst jen tak, jako příběhy lidí, jako relax, pro radost. Šlo to samo a u dalších jmen jsem už nepotřebovala "číslování". Věděla jsem dobře, kdo je kdo a co:-) Je úžasné sledovat, jak smrt může být léčebná a jaký léčebný proces může způsobit ve svém okolí, když se člověk ztiší a nebrání se. Měla jsem pocit, že cítím energii lidí, jejich bolesti a párkrát jsem i zamáčkla slzu z toho, jak úžasný a statečný člověk dokáže být. Smrt je moje téma tento rok, protože jsem přišla v lednu o tátu. Díky nestálé práci na sobě samé odešel krásně a v míru, stejně jako Lenka ve tvé knize. Děkuji za úžasnou četbu, kterou symbolicky dočítám v tento dušičkový čas. Všechno se děje, jak má. A jediné, co opravdu máme, je společný čas. 

Krásný podzim, dekuji tobě a děkuji Jarce i ostatním postavám.

S láskou Janča

Knížku jsem přečetla jedním dechem, je skvělá - vlastně Vy jste skvělá, když jste ji takovou napsala :-) ...jj je to tak, nikdy nevíme, co koho kde tlačí, nevidíme všechno všecičko, ze života člověka, co si nese z dětství, dospívání, dospělosti....chce to laskavost a víru, že to a ono má svoje příčiny...

Knihu jsem přečetla a budu se k ní muset vracet. Teď bych měla chválit a chválit, ale připadá mi to jako otřepané klišé se snahou se vlichotit. Ne! 

Je to BOMBA, modrá devítka obsahuje životy tisíců lidí a ano jsme jedno, každý jinak postižený a i jinak vybarvený, všichni však potřebujeme jedno - lásku. Někdy se to nepodaří celý život.

Nevím proč se mi dere na jazyk velmi silně toto pořekadlo- nemůžeš dát, co nemáš.

Ve své podstatě asi ani dostat zvenčí, protože nevíš jak to vypadá a co vlastně chceš.

Různé záměny pak vedou ke stresu, bolesti a někdy i tragédii.