Blízká setkání

Máme s naší maminkou vysoce funkční výměnu služeb. Ona hlídá naše děti a my zase jejího psa Áju. Je to báječné mít psa, který vás miluje, a přitom ho nemusíte každý den venčit! :-) Slíznete si prostě smetanu, jako to dělají babičky se svými vnoučátky. Pobyt Áji u nás má jen jeden zádrhel, a tím je její brzké ranní venčení. Zkouší to na nás už od půl páté a nejpozději o půl sedmé mě definitivně vytáhne z vyhřáté postele. Jsem ale skřivan, takže brzy se z ranní rozmrzelosti stane vděčnost, že mě před snídaní vytáhla z našeho bytu ven na čerstvý vzduch. Když je všude ticho, to člověk vidí věci, i uprostřed sídliště.

Dneska ráno jsme zase obcházely rybníček a já se dívám, že na suché větvi sedí  pták, kterého si do tohohle prostředí nedovedu zařadit. Menší, dlouhý tenký zobák… Než jsem stačila z mysli vylovit druhy podobně vypadajících ptáků, roztáhl nádherná, tyrkysově modrá křídla a odletěl. Ledňáček. Ještě nikdy, ani u nejčistších řek jsem tohohle nádherného ptáka nespatřila. Po tomhle setkání jsem toužila několik let, vyhlížela jsem ho v údolí řeky Doubravky, Bezděčky i Divoké Orlice. A nakonec se odehrálo u bahnitého rybníčku uprostřed města nedaleko našeho domu. :-)

(2017)