Jak podpořit své děti v době corony

Krásný den, moji milí přátelé.

Nebudu vás unavovat dalším seznamem, desaterem a podobně.

Mnoho skvělých jich najdete na internetu.

Spíš nastíním, jak s dětmi v této době pracujeme doma my.

Naprosto nejdůležitější je pro mě v současné době opečovat emoce dětí, zajistit, aby se cítily bezpečně a milované.

Všechno ostatní, včetně školy, je až na dalších místech. Přiznám se, že současná posedlost škol nezameškat ani chvíli biflováním encyklopedických znalostí místo autentické práce s tím, co je aktuální, mě nepřestává udivovat.

Mnoho času proto trávíme v přírodě, pořádáním filmových večírků, ideálně v angličtině, hrou na hudební nástroje a u nejrůznějších her. Taky vaříme spoustu dobrot a snažíme se pomáhat tam, kde je to potřeba.

Jako naprosto jedinečná se v této době ukázala hra Evy Velechovské Třináctá komnata, která rozvíjí emoční inteligenci, pomáhá dětem (i dospělým) naučit se naslouchat si a respektovat se. Má sice pravidla, ale my je často ani nedodržujeme a jen si povídáme o otázkách v přiložené knížečce, například: O čem nerada mluvíš? O čem se u nás doma málo mluví? Jak je pro tebe jiné, když jsi doma sám? V seznamu jsou jednoduché otázky pro děti, ale i náročnější pro dospělé.

Je to až neuvěřitelné, ale i náš Vašík, devítiletý neposeda a divous, tuhle hru miluje. Když jsem se ho ptala proč, prý protože ho zajímá, jak my ostatní odpovídáme ne nejrůznější otázky. Nezřídka se dostaneme až k otázkám osudu a lidské vůle, víry a smyslu lidského života.

Věřím tomu, že tohle jsou v tuto chvíli mnohem zásadnější otázky než bičíkovití nebo hromadná podstatná jména.

Věřím tomu, že děti procházejí mnohem důležitější školou, než je oficiální online výuka, a nesouhlasím s tím, že děti se zavřením škol přicházejí o možnost se učit. To jen my nesmyslně trváme na původních osnovách a výukových metodách ve chvíli, kdy učební látky je kolem nás všude habaděj. A hroutíme se z toho, že není v našich silách ji v těchto podmínkách ji naplnit.

Mně osobně naprosto nezáleží na tom, jak děti zvládnou oficiální výuku. Pokud touto dobou projdou s otevřeným srdcem, soucitem a schopností najít v ní to dobré a nadějné, potom mají jako lidé naději, že takto projdou jakoukoli jinou krizí, která je jistě potká. Jako terapeutku mě nepřestává udivovat, jak málo se v sobě jako dospělí vyznáme, jak málo umíme komunikovat, jak nedokážeme pracovat se svými emocemi. Kéž je tahle doba také možností jak přehodnotit to, co je ve vzdělání skutečně důležité pro život.

(2020)