Jak to všechno přežít?

V článku Ale jo, proč ne jsem psala o tom, čím jsme loni prošli a že to vůbec nebyla procházka růžovým sadem, ale přesto nás to ve výsledku posílilo a spojilo.

V téhle době v tom rozhodně nejsme sami, a tak - pokud dovolíte - přidám devatero tipů, které by třeba mohly pomoct i někomu z vás. 

Není to žádný vyčerpávající návod, jen pár drobností, které nic nestojí, neseberou mnoho času ani energie a přitom dokážou zázraky.

Co jsme tedy na denní bázi dělali?

1. Drželi jsme pohromadě. Část naší rodiny je očkovaná, část je neočkovaná. Přesto jsme se celou dobu covidovou svorně stýkali a navzájem si nic nevyčítali. Část naší rodiny šla volit a část volit nešla. Koho jsme volili, nevíme. Není to pro nás ale důležité. Víme, že jsou to pouhé názory a žádný názor nestojí za pokažené vztahy. Hodnoty, na kterých vztahy skutečně stavíme, jsou spolehlivost, podpora, možnost se o sebe opřít, bezpodmínečné přijetí.

2. Komunikovali jsme. O všem jsme mluvili, všechno jsme sdíleli. Žádné trauma nevznikne, je-li sdíleno a není-li bagatelizováno. Když se neshoda vyřeší v zárodku, nenabobtná v průběhu let do pocitů křivdy a ublížení. 

3. Pečovali jsme o sebe. Roky náročných terapií a seminářů mě naučily, že je třeba o sebe dobře pečovat. Vždy a za všech okolností. Kvalitní, výživné jídlo, teplo, spánek. Nesmírně důležité věci. Vyzkoušejte, co po náročném dni udělá vývar z kostí a teplá deka ve srovnání s kávou nebo skleničkou vína.

4. Dělali jsme si radost. Každá věc se dá vymyslet tak, aby u toho bylo hezky. I ta nejnepříjemnější. Někdy pomůže oheň v kamnech. Někdy hrníček ceremoniálního kakaa nebo horká čokoláda. Jindy hezký film večer nebo procházka s kamarádkou. Pár nádechů na čerstvém vzduchu. Pohled do zeleně. Rozdíl mezi šťastnými a nešťastnými lidmi není v tom, že jeden se má dobře a ten druhý špatně. Ten skutečný rozdíl je v tom, jestli v každé situaci dokáže najít nebo vytvořit něco, z čeho může mít radost nebo za co dokáže být vděčný.

5. Smáli jsme se. Hráli jsme hry, dívali jsme se na komedie (sjeli jsme celé Ajťáky v originále). Smích zvyšuje obranyschopnost organismu, uvolňuje napětí a tak. Však víte. :-) Ale v náročné době je třeba si smích skutečně ordinovat.

6. Tvořili jsme. Jakákoliv tvořivá činnost přináší radost a uspokojení. Já jsem vyráběla masti, krémy a čajové směsi a předla na kolovratu. A taky jsem si ušila skřítka Radovánka.

7. Rovnali jsme si priority a dovolili si říkat ne. 

8. Dělali jsme prostor. Spisovatel Michal Čagánek říká, že nechat věci dít se, je nejlepší způsob, aby se staly. A někdy to nejdůležitější, co můžeme a máme udělat, je pouštět. Cokoli, co vytváří stagnaci. Staré věci. Představy a lpění. Kontrolu. 

9. Dokázali jsme si říct o pomoc. Tohle byl po pravdě nejtěžší bod. Tolik z nás si řekne o pomoc, až když nemůže, a to je veliká škoda. Moc bych si přála, abychom si navzájem dovolili pomoci mnohem dříve, než když už padáme vysílením.

A co vy? Máte nějaké své podpůrné a posilující zvyky?

Podělíte se o ně?