Tahle slova mi před časem řekla jedna žena.
A první, co mě napadlo, byla myšlenka, že na této planetě asi není tvor, který by méně věděl, co chce, než dospělý člověk.
Koneckonců, stačí se podívat kolem sebe, na svět, který řídí dospělí lidé, na jejich vztahy a pocit vnitřního naplnění, a začne nám být jasné, že to s tím věděním nebude moc slavné.
Jak je to možné, když dospělost ve svých dětských představách tak často spojujeme právě se svobodou, že si konečně budeme moci dělat, co chceme?
- Naprostá většina dospělých lidí je odpojená od svých těl a od svých pocitů. Při rozhodování spoléhá především na racionální část své mysli, a tak až příliš často volí kompromisy a ještě je na to pyšná.
- Dospělý člověk, který neprošel nějakou formou sebezkoumání a sebepoznání, v mnoha situacích reaguje z autopilota, programů, které do sebe nasál zhruba do šesti let věku. Je to soubor potlačených emocí a nevědomých nebo jen částečně vědomých přesvědčení o tom, jak funguje svět, jak dobrý nebo naopak nedostatečný je on sám, co si zaslouží a co může očekávat od lidí ve svém okolí. Mohou to být přesvědčení podporující, ale taky zhoubná a toxická, například Nikdo mě nikdy nebude mít rád. Lásku si musím zasloužit. Lidi kolem mě mi vždycky budou házet klacky pod nohy apod.
- V důsledku toho, co jsem zmínila výše, se do naší vzájemné komunikace dostanou očekávání, domněnky o tom, co si ten druhý myslí, co asi ode mě čeká, co by se mohlo stát, kdybych udělal/a to a ono, co řeknou lidi a proč ti ostatní dělají, co dělají.
- A aby toho nebylo málo, ještě si necháváme systematicky už od raného dětství zavírat nejrůznější možnosti a potenciality - o tom, co je a není možné, co je reálné a co není, na co máme a na co nemáme.
K tomu, aby člověk mohl opravdu vnímat (nikoli vědět), co chce, je nutné, aby si byl všech těchto vlivů vědom a podrobil je důkladnému zkoumání, do jaké míry a v jakých životních situacích ovlivňují jeho rozhodování.
Je proto na čase zbořit mýtus dospělého, který si myslí, že ví, co chce.
Naším nový mottem budiž - Vím, že nevím, co chci. :-)
To není špatný začátek. To vůbec není špatný začátek! :-)
