Kolektivní trauma

Možná jste si všimli, že slova, která nejčastěji opakuji ve všech posledních článcích, příspěvcích i komentářích, jsou – nenechme se rozdělit.

To je proto, že jako terapeutka pracující s traumatem, vím, že v tuto chvíli se toho děje o mnoho víc, než je na první pohled patrné.

Miliony lidí jsou retraumatizovány mnoha věcmi, s nimiž jsou v současné době konfrontovány, a každý z nás je citlivý na jinou část této reality. Jsou tací, kterým je aktivováno staré trauma ohledně smrtelných nemocí. Jsou zase jiní, kteří vnímají ztrátu svobody a zase jiní, kteří prožívají bolestnou srážku se systémem.

Nezapomínejme totiž na jednu zásadní věc, která je velmi přehlížena. Kdykoli probíhá nějaká extrémní situace ve velkém společenství lidí, dochází k aktivaci kolektivního nevědomí a pocity, které v tu chvíli prožíváme, nejsou jen naše, ale odrážejí bolestnou zkušenost celých generací lidí před námi. Měla jsem například na terapii člověka, který prožíval hrůzy středověkých morových ran. To je potom každý strach kolem koronaviru mnohem pochopitelnější. Já zase velmi citlivě reaguji na nastolovaná opatření, protože nemoci a jejich léčení vnímám zcela jinak než většinový zdravotnický systém. Včera jsem se v procesu dostala až k upalování čarodějnic, které máme samozřejmě my ženy v kolektivní paměti vtisknuté jako extrémně bolavé místo.

Proto bych vám všem z mé sociální bubliny chtěla napsat – je velmi pravděpodobné, že právě vy jste určitým kanálem, kterým se tahle stará kolektivní traumata derou ven. Ona se samozřejmě derou ven skrze všechny, ale pokud člověk nějakým způsobem začne poznávat a kultivovat svůj vnitřní prostor, je na tyto pocity citlivější a hlavně má nástroje, aby mohly bezpečně projít a nějaká část kolektivního traumatu byla uzdravena.

Mějme proto otevřená srdce pro každého člověka, protože netušíme, co všechno v jeho vnitřním prostoru reaguje, co všechno se tam odehrává, s jakými démony se nevědomky pere. A nechme sebou tyhle staré bolesti procházet, máme nástroje, máme se navzájem, abychom se podpořili. Není to žádná velká věda, jen se otevřít tomu všemu, co uvnitř tlačí a dere se ven, ono si to už cestu najde.

A samozřejmě jsem tu pro vás, potřebujete-li zkušeného průvodce. Tato situace je totiž obrovskou šancí a nadějí, protože jak říká Albert Einstein, problém se musí řešit na jiné úrovni než na té, kde vznikl. Nereagujme tedy ze starých vzorců a nevědomých traumat, ale z integrované, plně prožité a pochopené skutečnosti.