Návrat Bohyně

Nořit se do hlubin ženské spirituality je dobrodružství a vpravdě archeologická práce.

Existuje nespočet vrstev historie, symboliky, mýtů a jejich výkladů, jedna vrstva nasedá na druhou a interpretuje ji po svém.

A kromě studování historických a duchovních pramenů je třeba zapojovat i poznání přímé - skrze vize, meditace a sny. Nic se totiž nikdy neztratilo, jen to bylo zapomenuto a my si znovu vzpomínáme, protože nastal ten správný čas.

Možná si říkáte - k čemu vytahovat stará polyteistická náboženství, když tu máme náboženství monoteistické? Když navíc většině lidí už nedává smysl ani to.

Proč takové zpátečnictví a vracení se k něčemu, co je dávno přežité? Nikdo už přeci nemůže věřit tomu, že blesky vznikají působením Peruna!

Těžko se mi bude dávat do slov, jak moc pro mě ženská spiritualita znamená, a to přesto, že je pro mě nepochybné, jak obrovským posunem a darem pro celou Zemi byl příchod kristovského vědomí, do kterého se zatím pouze pomaličku probouzíme.

***

Já osobně ženskou spiritualitu vnímám mnohem praktičtěji. Jako soubor posvátných, živoucích archetypů, zdravých matricí a energeticky podporujících zářičů zvaných bohyně. Jako podporující síly v životě, v našich tělech a v přírodě, od nichž nás křesťanství a patriarchát odtrhly. Následky tohoto odtržení cítíme dodnes v tom, jak neumíme pracovat se svými emocemi, jak se chováme k živé matce Gaii a k přírodě, jak nejsme propojeni se svými těly a svojí přirozeností. Jak se bojíme ztráty kontroly a vůbec, jak se prostě bojíme.

Ženská spiritualita dneška vrací posvátno, hojnost a radost i do ženské polarity našeho bytí.

To znamená i do praktického, každodenního života.

A zkoumá, co nám prospívá, co nás posiluje, a co už nikoli.

***

Tento víkend nás čeká další setkání výcviku kněžek na Slovensku a budeme se spojovat s Velkou matkou, děkovat za dar života, světla, hojnosti a bezpodmínečného bytí zde na Zemi.

A s tím přišel čas k jedné transformaci, kterou jsme prožili společně s mým mužem.

Mám doma jednu památeční Pannu Marii po babičce a mám ji nesmírně ráda. Ale už jsem dlouho nebyla v souladu s tím, aby šlapala po hadovi, jak je často zobrazována.

Protože nám, ženám a matkám neslouží, když jsme odděleny od své tělesnosti a životní síly, kterou had v původním významu reprezentuje.

A tak jsem mému milovanému a milujícímu muži vyprávěla o tom, jak patriarchát pokřivil a roztrhal ženské archetypy a jejich atributy a jaké křivdy se dopustil na temných bohyních.

A můj milovaný a milující muž mě poslouchal a odstraňoval hada zpod nohou Panny Marie a já vnímala, že společně přepisujeme něco moc důležitého.

Návrat Bohyně neznamená potlačení Boha.

Návrat posvátného ženství neznamená potlačení mužství.

Znamená to uvědomění, že božství má obě polarity a jen tak je celistvé a živoucí.

Přináší s sebou věk spolupráce a jednoty.