Neboj se!

Už mnoho let provázím lidi terapií Cesta, což je jedna z mnoha účinných metod jak se spojit s moudrým, výkonným procesorem, který řídí inteligenci našeho těla, a odstraňuje z našeho podvědomí blokující buněčné vzpomínky, traumatické události a přesvědčení, která řídí náš život, aniž bychom si to mnohdy uvědomovali.

Dříve se této moudrosti říkalo úplně prostě – duše.

Tato moudrost provází lidi na jejich cestě do vlastního nevědomí, vede je bezpečně a efektivně a přináší hluboké vhledy a poznání.

A proč ten název článku? A proč zrovna teď?

Po ukončení terapie dávám každému člověku možnost říci si závěrečná slova s touto inteligencí, která v jejich procesech na sebe bere rozličné podoby. Vzkaz, který téměř vždy přichází z hlubin jejich vnitřního prostoru je: Neboj se.

Tuto větu jsem slyšela během terapií tolikrát, že to ani spočítat nemohu.

Mám pocit, že je to nejnaléhavější vzkaz, který je nám jako lidstvu neustále posílán už od biblických dob, v Bibli je tato výzva zopakována bezmála 150x.

Rozhodnutí dělaná ze strachu nikdy k ničemu nevedla a vždycky nám brala svobodu, radost a odvahu. Dělejme proto každý za sebe rozhodnutí z lásky, klidu a důvěry. To není nezodpovědnost ani lehkovážnost, právě naopak. Je to důvěra v to, že tato výzva není pozvánkou do pekel a utrpení, ale nabídkou k jinému vnímání světa. Světa, který je bezpečný, jakkoliv se nám někteří snaží namluvit opak, který je laskavý a podporující.

Takový svět tvořím pro sebe, pro své děti, pro své blízké, takové vědomí s nimi chci sdílet.

Ať už nás čeká ještě cokoliv, nebojme se! A tvořme vlastní realitu, v níž lidská blízkost, objetí a sounáležitost mají větší cenu než strach. Jsem si totiž jistá, že vytvořením atmosféry nejistoty, paniky, separace a strachu se napáchaly mnohonásobně větší škody, než kterých se dopustil ten ubohý virus sám o sobě. Ve velmi nízkém, formativním věku programujeme své děti, aby si držely odstup od svých kamarádů, staré lidi chráníme tím, že je zavíráme do izolace a bereme jim to jediné, co jim mnohdy ze života zbylo, a to lidské vztahy, lidi necháváme opuštěné umírat, ženy bez podpory rodit.

Toto není svět, na kterém se chci svým vědomím podílet. Nevstupuji do pole strachu a odmítám nechat se strachem ovládat.

Naslouchám tomu hlasu, který zaznívá ústy mnohých: Neboj se!

(2020)