Od Popelce ke Vzkříšení – Zastavení první

Dnes je Popeleční středa. V katolickém prostředí má svůj jasný význam a hmatatelný otisk v podobě znamení na čele. Prach jsi a v prach se obrátíš.

A co my ostatní? Může i nám toto neobyčejné období počínající dnešním dnem a končící Velikonoční nedělí přinést něco do našich vlastních duchovních životů?

Dnes jsem si z ničeho nic uvědomila, že Popeleční středa, Velký pátek a Vzkříšení jsou milníky na cestě každého člověka, který se vydá hledat sám sebe, Pravdu, Boha či jak jinak to hluboké a tajemné volání z hlubin pro sebe nazýváme. A stejně jako se v našem cyklickém čase tyto dny opakují a každý rok s sebou přinášejí své poselství, i v našem životě jimi pravděpodobně projdeme více než jednou.

Každý člověk si v určitý okamžik uvědomí omezení své lidské existence – svoji smrtelnost, zranitelnost, nedokonalost. Od toho okamžiku začne budovat celou síť ochranných mechanismů, které ho více či méně úspěšně chrání před strachem, který toto uvědomění doprovází. Strachem z toho, že mě nikdo nebude mít rád a já zůstanu sama, strachem, že mi někdo ublíží nebo já – byť nevědomky – ublížím někomu jinému, strachem, že nebudu vědět, co mám dělat nebo že někdo pozná moji slabost. Tyto ochranné mechanismy fungují do určitého okamžiku, někomu celý život, ale máme-li štěstí, stane se v našem životě něco, co svou velikostí a závažností naše ochranné hry zcela rozmetá. Najednou stojíme ve svém životě a nemáme se čeho chytit. Nevíme, kdo jsme a co máme dělat, abychom znovu našli jistoty a pevnou půdu pod nohama. Uvědomujeme si, že naše navyklé mechanismy a způsoby jednání jsou v této chvíli nefunkční a my začínáme cítit strach, který čekal na protržení hráze, aby o sobě dal v plné síle vědět.

Popeleční středa mluví k těm, kdo jsou v téhle situaci a nevidí cestu ven. Nese s sebou vzkaz – co se stane, když si přiznáme svoji lidskou konečnost, omezenost, nedokonalost? Co se stane, když přestaneme bojovat starými zbraněmi, zastavíme se a pohlédneme do očí svému selhání a strachu, který toho selhání doprovází?

Cesta člověka k Pravdě není vždycky jednoduchá a někdy vede hodně blízko smrti. A proto dopověď ta tuto otázku bude muset počkat celých šest týdnů, než uzraje v příběh Velkého pátku a nedělního Vzkříšení.

(2017)