Odpočíváme

Měli bychom mít co nejdříve hotovo, aby beton stihl přes léto vytvrdnout.

Proč jsme si nenajali stěhovací firmu?

Už neunesu ani krabici ničeho!

***

To byly moje nejčastější věty měsíců června a července. 

Život si v našem rodě zahrál škatule hýbejte se, a tak jsme se všichni rozpohybovali směrem k novým domovům. My jsme poslední v řadě a ten náš teprve čeká na nový kabát.

Od půdy až po základy však musí být vyklizený a  nachystaný k bourání.

Pár týdnů jsem si myslela, že jsme se nerozhodli dobře a zbytečně se vyčerpali aktivitami, se kterými jsme si mohli nechat pomoct.

Pár týdnů trvalo, než jsem pochopila, že to je proces, o který bych nechtěla být ochuzena. 

Sžívání s novým domovem.

Vzájemné ladění se na sebe.

Když člověk přebírá péči o rodový dům, společně s ním přebírá i některá témata svého rodu k poléčení a transformaci.

A tak to byly občas hutné dny a týdny, leccos se ukázalo v plné nahotě, ale díky tomu se mohlo jasně pojmenovat a změnit.

A je polovina srpna a domeček na řemeslníky stále čeká.

Nebýt té červencové zkušenosti, asi budu nervózní, že se všechno tak vleče.

Vždyť za chvíli skončí slunečné dny a všechno se zbytečně protáhne.

A teď vím, že náš dům je živý.

A že si po tom všem taky potřebuje odpočinout.

Jen tak být.

Vstřebat sílu okamžiku, kdy jsme v rámci rituálu převzali od mé maminky klíč jako symbol této generační obměny. A nechali si vzájemně dveře a srdce otevřené.

A tak společně odpočíváme.

Teď.

Krásné léto všem, milí.