Rituály s dětmi

Myslím, že lékem na naše odtržení od svého domova, naší Země, našich kořenů a naší duše je vrácení posvátna do každodenního života.

Posvátno není nedělní návštěva kostela ani státem uznané svátky, ani pseudohry na rituály. Všechny tyto okamžiky posvátné být mohou, ale mohou být také vyprázdněným drmolením čehosi, bezduchým opakováním něčeho, co už dávno ztratilo sílu a význam.

Posvátno je totiž kvalita našeho srdce.

Je to schopnost a ochota být v každém okamžiku opravdu přítomný.

Je to vědomí, že mezi mnou a tím, co mě obklopuje, ve skutečnosti nevede žádná hranice.

Je to uvědomění, že prostor kolem mě není bezduchá hmota vyplněná cizími lidmi, ale láskyplné, podporující vědomí existující ve všech a ve všem.

Je to pocit vděčnosti za život, za všechno, co přichází i odchází i za to, co zůstává neměnné.

Tohle vnímám, že je třeba našim dětem předat. Posvátnost každého nádechu, každého pohybu, vědomé provádění činností a prožitek pospolitosti a vděčnosti.

Je pro mě velký rozdíl mezi tím, jestli vtrhnu na louku, urvu pár bylinek a nastrkám je do oleje, nebo jestli poprosím, zda mohu bylinky natrhat, vědomě připravím mastičku, poprosím o požehnání a podaruji maminku Zemi.

Měla jsem to štěstí, že jsem mohla provázet pár maminek a jejich holčiček něčím podobným. Holčičky nebudou vědět, které rostliny jsme do mastičky nasbíraly a jaké jsou jejich účinné látky, ani to, že základem je bambucké máslo, ale budou mít hluboko v sobě otisk nádherného prožitku, vědomí, že když beru, je třeba poděkovat a dát zpět, a ponesou si do života obrovskou a podporující moc bylin.

Všechny fotografie jsou zde na blogu.